Dans les yeux peut entendre la mer - Prologue

12. prosince 2012 v 20:16 | ChristinaD |  Povídky a jiná tvorba
Ahoj,
rozhodla jsem se napsat povídku o někom, o kom si myslím, že toho moc není. Na druhou stranu mám pocit, že si tím šplhnu u raoulofilek.
Nevšímejte si Patricka Wilsona v perexu, každý si představí toho Raoula, kterého má nejraději... :)
Název povídky v překladu znamená V očích lze slyšet moře a začíná Raoulovo cestou kolem světa, o které je krátká zmínka (jedna, dvě věty) v knižní předloze.
Snad se vám bude příběh líbit.
Christina





Bratr seděl nad knihami, zabrán do nich snad až příliš. Rozhodl jsem se, že ho nebudu obtěžovat, stejně by mne vyhnal jako vždy, obtěžuji-li ho při jeho studiu. Nutno říci, že ho nepovažuji za důležité, ale Raoul je jiného názoru. Budu mlčet. To je to nejlepší, co mohu udělat.
***

Naštvaně jsem zavřel latinský slovník. Nepamatuji si ani jednu stránku. Ach, ta latina je něco hrozného! Nu což, pomyslel jsem si na konec, nebudu přeci latinu potřebovat hned. Tady se domluvím i švédsky. Svůj rodný jazyk ovládám dokonale. A myslím, že mi všichni ochotně pomohou, nebudu-li si později s něčím vědět rady. Kapitán je velice milý muž. Ano, kapitán je velice milý muž a já jsem odhodlaný. Společně pro nás neexistují žádné překážky.
Sbalil jsem si narychlo svá zavazadla, Gabriel mne očekává již dnes. Vyšel jsem ze své pracovny. Philippe, můj bratr, ke mně přistoupil a objal mne.
"Mrzí mne, že chceš odjet, bratře," řekl mi. "Bude tu bez tebe prázdno."
Chtěl jsem svému bratru právě odpovědět, když se otevřely dveře vedle mne a vyšla Angelica, která za sebou táhla těžký kufr. Nedalo mi to, abych se nezeptal.
"Kam se chystáš, sestřičko?"
"Jedu s tebou, co sis myslel?" ušklíbla se. "Myslíš, že nechám svého staršího bratra na té lodi samotného?"
Pousmál jsem se, ale potom jsem se zarazil. Ne, nemohu ji s sebou vzít. Gabriel o ní neví. A žena by nás jen zdržovala. Na druhou stranu… Angelica je ten typ člověka, kterého s sebou nevezmete, ale na širém moři zjistíte, že stojí ve dveřích vaší kajuty. Prostě jedná podle svého vlastního úsudku, ať je sebešílenější.
"Obávám se, že to…" začal jsem váhavě.
"Ne," přerušila mne. "Samozřejmě, že to půjde, Raoule! Ty víš, že to půjde."
Rozhodně si postavila svůj kufr vedle toho mého. Philippe se nad její vážností a dětskou umíněností jen usmíval. Rozčilovalo mne to. Proč mlčí? Neumí ji snad zadržet?
***

Sledoval jsem, jak se na mne Raoul mračí. Věděl jsem, že bych měl zakročit, chytit sestru za ruku a říci, že jí nedovolím odjet, ale můj bratr byl dostatečně starostlivý na to, aby se o ni dokázal postarat. Navíc potřebuje trochu dívčí společnosti, třebaže je to jen jeho sestra. Navíc bude doma alespoň trochu ticho. Navíc se k sobě Raoul a Angelica hodí. Přestože můj bratr často na její dětskou mysl, nevinnou a zvídavou, nadává, on je stejný. Podobají se sobě jako vejce vejci.
Oba jsou ještě napůl děti. Vždyť mu je čerstvých dvacet a jí pouhých sedmnáct!
Raoul po chvíli s povzdychem přikývl a zpražil mne nepříjemným pohledem, který říkal: Tak za tohle mi zaplatíš, bratře. Usmál jsem se na něj a políbil jsem Angelice hřbet ruky, Raoula jsem objal.
"Mějte se na té cestě dobře, mí drazí. Vraťte se brzy a bez újmy," řekl jsem.
"Nevím, kdy se vrátíme," řekl Raoul, třebaže při použití my poněkud zaváhal, "je to cesta kolem celého světa, Philippe. Jistě se někde zastavíme, abychom si to tam prohlédli."
Angelica nadšeně přikyvovala.
"A Austrálie, Raoule? Uvidíme také Austrálii?" ptala se vesele.
"Určitě tě Raoul Austrálií osobně provede, má milá," odpověděl jsem místo svého bratra. "Teď už ale běžte. Mám takový pocit, že Gabriel neopustí přístav později jen proto, že se rozhodnete dorazit k Santuacia o dvě hodiny déle."
Angelica se zachichotala.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Muffy Muffy | 12. prosince 2012 v 20:20 | Reagovat

Piiiš! :D Chci číst dál!! :DD :*

2 Christeen Christeen | Web | 12. prosince 2012 v 20:23 | Reagovat

Páni, tohle rozhodně číst budu, líbí se mi ten nápad :)

3 Jkoolča Jkoolča | 12. prosince 2012 v 20:56 | Reagovat

Wow, super příběh =)))

4 cupoffashion cupoffashion | Web | 12. prosince 2012 v 21:08 | Reagovat

Začala jsem číst kousek a začíná se mi to líbit. To je asi třetí povídka, kterou jsem přečetla na internetu a která je velmi zajímavá. Často na internetu jsou povídky o One Direction nebo o JB. Tato se mi moc líbí. Jdu číst zbytek. :)

5 jana-janishka jana-janishka | Web | 13. prosince 2012 v 6:12 | Reagovat

Ahoj,to smíchání laku se třpitkama a stínama je dobrý nápad!Můžeš zkusit třeba smíchat i více barev stínů...

6 Zuzana Samiecová Zuzana Samiecová | Web | 5. ledna 2013 v 15:17 | Reagovat

Jupíjej! Raoul na scéně! Moc se nevidí rozšířená Raoulofílie! Jen tak dál, Raoul, který je za klaďasa se hned tak nevidí, což je škoda! Krásný nápad! :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama