Svobodný v Zemi strachu - Pohled na minulost

9. ledna 2013 v 21:58 | ChristinaD |  Svobodný v Zemi strachu
Ahoj,
v první řadě chci říct, že dnes jsem vůbec neměla v plánu ještě nějakou kapitolu napsat, ale Didi se mne ptala, kdy bude další kapitola a protože je Didinka jedna ze dvou věrných čtenářek, rozhodla jsem se, že jí tu radost udělám a pustila jsem se ihned po té žádosti do psaní.
Obávám se však, že tahle kapitola bude o něco kratší, protože jdu za chvíli spát a nemám moc času na psaní. =( V příští kapitole ale tu délku určitě vynahradím, tak nemějte strach. A co se stane v této kapitole?
Tato kapitola bude menším ohlédnutím za Erikovým životem, který ztvárnil u cikánů. Kapitola je tedy logicky kratší, ale dozvíme se zajímavé věci o dětství "za mřížemi".

Vlhká sláma • Krušné noci • Výhružka smrti



To dítě přivezli ve starých hadrech. Měl tvář obvázanou černou látkou, aby tajemství, o kterém Joseph s takovým nadšením hovořil, nespatřil nikdo dříve, než přijde ten správný čas. Ne, že by nikdo nebyl zvědavý. Ale všichni znali Josephovu krutost a proto neprojevili ani nejmenší náznak toho, že by je zajímalo, co je to za dítě, že je pro cirkus tak důležité. Hodili to tělíčko do slámy v jedné z klecí a pevně ji zamkli.
Poté pod velením Josepha odešli.
Trvalo dlouho, než se chlapec vzbudil. Několik dní spal a Joseph začal mít strach, že je jejich největší atrakce mrtvá. Ale potom ten netvor otevřel své křivě posazené oči a cikán se usmál.
"Dobré ráno, zrůdičko. Tak ses konečně probral?" zeptal se s úšklebkem, stojíc u klece.
Chlapec na něj vrhl zlý pohled, který však Josepha jen rozesmál. Vešel dovnitř a chlapec si až nyní povšiml, že silný muž svírá kovovou tyč. Tvrdě Erika udeřil do zad, až se dítěti podlomila kolena a on spadl na vlhkou zem. Joseph si zcela viditelně užíval svoji sílu.
Dítě se snažilo neplakat, aby nedalo muži záminku k dalšímu mučení. Byla noc. Joseph odložil tyč, jakmile si uvědomil, že je chlapec tak znaven, že není schopen nejmenšího pohybu. Strhl mu hadr z tváře a pohlédl na tu hrůzu. Nebál se, místo toho se pousmál a přehnaně něžně ho pohladil po tváři. Erikovi se zvedl žaludek, když z něj muž začal trhat špinavé oblečení a začal si svlékat kalhoty.
Znovu vzal do ruky tyč a udeřil chlapce přes drobná stehna. Erik vykřikl bolestí a z očí mu vytryskly slzy. Joseph se začal před nahým dítětem uspokojovat. V tváři měl divoký, rozvášněný pohled, ale chlapec se na něj nemohl ani podívat. Tolik byl jednáním muže znechucen. Nejhorší pocit pro něj byl, že se nemohl ani nijak bránit, protože byl zraněn kovovou tyčí a bolelo ho od tvrdých, necitelných ran celé tělo. Joseph ho otočil na břicho a prudce vrazil své ztopořené přirození do chlapcova útrob.
Erik zakňoural bolestí, jež mu byla způsobena. Nemohl nic dělat, nic, než čekat, než bude jeho pán spokojen. Ústa měl plná mokré slámy. Konečně cítil, že z něj Joseph vyklouzl. Sperma smícháno s krví vytékalo z Erikova konečníku. Cikán se zatím oblékl a odešel, klec zamkl. Nechal chlapce v bolesti a pláči na podlaze studené klece.
Byl unavený, zima a bolest mu však nedovolily usnout. Namáhavě se zvedl, celé tělo ho bolelo. Roztřeseně se oblékl a zachumlal se do staré deky, která ležela pomuchlané v rohu klece. Chvěl se chladem a s pevně zavřenýma očima se snažil usnout.
Několik dalších nocí bylo klidné a Joseph se neobjevil. Poté přišel za bílého dne. Erik se vyděšeně přitiskl ke mřížím, ale věděl, že mu to stejně nepomůže. Cikán však nevypadal, že by si chtěl dnes užít. místo toho mu hodil k nohám kus plesnivého chleba.
"Najez se," poručil chlapci ostře. "Dnes se na tebe přijdou podívat nějací lidé. K čemu sis myslel, že tu jsi, když nám nebudeš vydělávat pořádný prachy?"
Erik vzal znechuceně do ruky chléb, ukousl si malé sousto a zvedl se mu žaludek. Statečně však snědl celý tvrdý krajíc, třebaže chutnal odporně a třebaže mu přitom stoupaly slzy do očí. Věděl, čeho by se dočkal, kdyby neposlechl. Jako na povel vešla do klece skupinka mužů, kteří vytáhli dítě na nohy a přivázali ho silnými provazy ke mřížím.
Joseph k němu přišel.
"Až ti lidé přijdou, budeš hodný, rozumíš? Uděláš všechno, co ti poručím, nebo přísahám, že ti podříznu krk."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Didi Didi | 9. ledna 2013 v 22:11 | Reagovat

Nejprve bych chtěla poděkovat, že jsi na mé požádání napsala další kapitolku. Je opravdu velice smutná, nemohla jsem udržet slzy, vím co si Erik prožil a teď když si pospojuji celou jeho bolest s tímto příběhem je to opravdu velmi bolestné :-( . Četla jsem to jedním dechem, ačkoliv je smutná opět tě musím pochválit a popřát si, aby se ti vedlo nadále tak dobře jako do teď.

2 Muffinka Muffinka | 9. ledna 2013 v 22:26 | Reagovat

Souhlasím s Didinkou.. u já neudržela slzy. Velice smutná kapitolka.. Je mi ho líto chudáka malinkýho.. :( :( Ale opět skvělá práce od skvělé spisovatelky.. Nádhera :)

3 jukniseonline jukniseonline | Web | 10. ledna 2013 v 15:41 | Reagovat

sice jsem nečetla jiné kapitoly, ale tuhle jsem četla jedním dechem, panebože chudák :((( to je úplně hrozné, ten joseph je takovej debil, kdybych ho potkala tak mu asi vlepim nebo nevim :D

4 Didi Didi | 16. ledna 2013 v 18:33 | Reagovat

Prosím prosím, smutně koukám já chci další kapitolku.

5 Katherine Katherine | 29. ledna 2013 v 20:22 | Reagovat

Nádhera...ale velmi smutné to bylo...:(

6 Fanta light Fanta light | 27. března 2014 v 17:09 | Reagovat

Obdivuji že jsi schopná to až takhle napsat. Nevím jestli chválit nebo naříkat :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama