Březen 2013

Walt Disney - Zvoník od Matky Boží

31. března 2013 v 23:53 | ChristinaD |  Co si myslím o...

Ahoj,
následující recenze je na pohádku ze studia Walta Disneye. Jedná se o trochu netradiční (je totiž podle románu) pohádku od Disney, Zvoníka od Matky Boží. Původní román, Chrám Matky Boží v Paříži, napsal romantický francouzský spisovatel Victor Hugo.
Příběh pojednává o znetvořeném zvoníkovi v Notre Dame.


Noc prosáklá krví

29. března 2013 v 18:20 | ChristinaD |  Povídky a jiná tvorba
Ahoj,
jsem tady s krátkou povídkou na slavné téma - upíři. V dnešní době se na ně hodně zaměřuje, ať již v seriálové, filmové či knižní tvorbě. Já osobně jsem se o ně kdysi zajímala hodně, dnes mám ráda už jen Drákulu. Dívám se sice pravidelně i na Upíří deníky, kterých jsem velký fanoušek, ale buďme upřímní - to už nejsou upíři. Četli jste Drákulu od Brama Stokera? Četli jste Upíří deníky od L. J. Smithové?
Povězte - kolik se toho shoduje? Pijí krev, zabije je slunce... Ano, ale to je všechno. Upíři v dnešní době jsou romantická stvoření, která se povětšinou zamilují do člověka (viz. Stmívání nebo Upíří deníky). Ne, že by se Drákula nezamiloval do Míny, či v muzikálu do Sandry, ale... Tohle už je prostě něco jiného.
Má povídka je o upírce, která využije maškarní ples k tomu, aby se nakrmila...

Jules Verne - Tajuplný ostrov

25. března 2013 v 21:28 | ChristinaD |  Co si myslím o...
Ahoj,
určitě už jste si všimli, že když nevím, co bych napsala na blog, tak přidám nějakou recenzi. Studuji knihovnictví a čtu moc ráda, takže je vždy široký výběr z publikací, o kterých mohu psát. Dnes je to román francouzského spisovatele Julesa Vernea, který se nazývá Tajuplný ostrov. Jedná se o 12. román v edici Podivuhodné cesty a byl vydán roku 1875.
První román z této edice, Pět neděl v balónu, vyšel roku 1863 a stal se tak základním kamenem pro dalších 61 děl, které do této edice Julesa Vernea spadají. Dnes se tedy podíváme na můj nejoblíbenější román, Tajuplný ostrov, třebaže by bylo logičtější brát tyto romány popořadě... Všechny jsem ale nečetla.

Svobodný v Zemi strachu - Volný

21. března 2013 v 22:02 | ChristinaD |  Svobodný v Zemi strachu
Ahoj,
jsem tu s další kapitolkou Svobodného. Vskrytu doufám, že se vám bude líbit. Jak víte, kapitoly píšu rovnou sem do článku, takže když si řeknu, že jdu publikovat, tak to vlastně znamená, že jdu psát další kapitolu. Znovu se s někým setkáme. S někým, v koho jsme nevěřili.


Pomsta

Jaroslav Foglar - Tajemství Velkého Vonta

21. března 2013 v 20:12 | ChristinaD |  Co si myslím o...
Ahoj,
jsem zde s další recenzí, tentokrát na knihu od slavného Jaroslava Foglara (budiž mu dáno věčné nebe), autora, na kterého se nezapomíná...
Kniha, kterou vám dnes večer představím, se jmenuje Tajemství Velkého Vonta a navazuje dějem na knihy Záhada hlavolamu a Stínadla se bouří. Ve všech zmiňovaných knihách se objevují slavní chlapci z Foglarových knih - Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka, členi chlapeckého klubu s názvem Rychlé Šípy. Prožívají nejen rivalitu proti druhému klubu, Bratrstvu kočičí pracky, jejichž členy jsou Štětináč a dva největší strašpytlové, kteří kdy po světě chodili, Dlouhé Bidlo a Bohouš, ale také nebezpečí v sousední čtvrti: ve Stínadlech, kde žijí chlapci povětšinou krutí a nepřátelští ke svému okolí...
Jen historie Rychlých Šípů by vyšla na samostatný článek, ale já chci zhodnotit knihu, kterou jsem dnes přečetla, takže se do toho pomalu a jistě pustím...

Ochota

20. března 2013 v 16:33 | ChristinaD |  Jiné kecy
Ahoj,
všichni dobře víte, že jsem blázen do Daniela Hůlky, českého zpěváka (to můžete vidět už na mém layoutu) a proto jsem se rozhodla napsat e-mail webmasterce Dana, zda by bylo možné poslat e-mailem otázky a Dan by si vybral, na které odpoví a byly by mi poslány odpovědi, které bych zveřejnila na Blog.cz. Anna Matuszková, Danova webmasterka, je opravdu velice milá slečna a odepsala mi ještě dnes ráno, že to zcela jistě nebude žádný problém, že mám otázky poslat... Ale že prý odpovědi možná budou chvíli trvat. Nemohu vám proto předem říci, kdy rozhovor zveřejním, ale bude to, jakmile odpovědi dostanu.

Jestli bude Dan ochoten odpovědět na všechno, dozvíte se:
○ zda Danovi chybí účinkování po boku bývalé kolegyně Ivety Bartošové
○ co si myslí, že vedlo k jeoh úspěchu v roce 1998, kdy vyhrál Českého slavíka
○ proč váhal se znovupřijetím role Kata Mydláře

a mnohem více... :)

ČTĚTE!

Svobodný v Zemi strachu - Matka

19. března 2013 v 20:16 | ChristinaD |  Svobodný v Zemi strachu
Ahoj,
rozhodla jsem se napsat další kapitolu Svobodného, protože čím déle to budu protahovat, tím více čtenářů budu ztrácet... a ani nevíte, jak moc by mne to mrzelo. Jsem ráda, když někdo nějaké mé příběhy čte, protože mi to psaní fakt dá docela práci... Jasně, baví mne to a píšu hlavně kvůli sobě a psala bych, i kdyby to nikdo nečetl, ale víte, vy jste takové mé nakopávací centrum. Kdyby nebylo vás a vašich komentářů, bude mi trvat nějaké malá kapitolovka klidně přes tři roky, protože by mne nikdo neprosil, abych pokračovala, protože je zvědavý, jak to bude pokračovat... A když tohle nikdo nedělá, tak potom nemá smysl to psát a nutit lidi, aby si to přečetli, protože to potom od vás ani není upřímné... Když to vezmu kolem a kolem, vím jen o dvou věrných čtenářkách (jestli se ale pletu, napište mi to a já budu ráda :)), kterými jsou Didi a Muffi, jinak vážně nevím.
Lhala bych, kdybych řekla, že bych nebyla radši za větší množství čtenářů, ale jak se říká, darovanému koni na zuby nekoukej, takže jsem ráda za ty čtenářky, které mám... A je to právě Muff, kvůli které píšu Svobodného tak ráda. Muff je totiž skvělá kamarádka, která pro mne opravdu hodně znamená... Ani nevím, jestli to ona tuší... Ale doufám, že ano. Mám tě ráda, Muff.

A teď konečně: o čem že bude tahle kapitola Svobodného? V minulé kapitole jsme opustili Erika v parku, kde usnul a třásl se zimou. Doufal ve smrt, ale znáte mne, já ho umřít nenechám. Znovu pohlédneme do Erikovy minulosti, která je zároveň Erikovo snem. Bude to o Erikově matce...

Rozhovor s Danielem Hůlkou - o lásce

19. března 2013 v 18:10 | ChristinaD |  Jiné kecy
Ahoj,
tento článek vznikl kvůli videu, které je sice již starší, ale já si neodpustím, abych ho sem nedala. Daniel Hůlka, kterého hodně obdivuji a jsem do něj zamilovaná (i přes jeho starší vzhled, pro který byste ho tipli třeba na 50 let, i když je mu teprve 44 a je o dva roky mladší než má mamka, zatímco mně je 18). Jeho vzhled ale není důvod, proč jsem do něj zamilovaná - a ne, není to ani kvůli tomu, že je profláklý, nebo že má hodně peněz. Já... vím, že se to v téhle době u mladých lidí nenosí, ale... já jsem zamilovaná do jeho hlasu.
Slyšeli jste ho jako kata Mydláře? Jako Drákulu? Jako Barona Prášila nebo Javerta? Je úchvatný! A co je na tom všem nejlepší? V dubnu bude účinkovat v Praze v opeře na ledě - a já se tam plánuji vydat. Uvidím ho! Uvidím ho naživo! Kéž bych se někdy dostala i na jeho koncert... :)


Dracula (muzikál)

19. března 2013 v 16:53 | ChristinaD |  Co si myslím o...
Ahoj,
protože jsem si všimla, že tu ještě není recenze na Drákulu, musela jsem ji napsat dnes, protože je to hrubý nedostatek. Také je nový vzhled (i když se tu ten minulý moc neohřál), protože s tím, co dělám já, nikdy nejsem spokojená. Kdyby se našel někdo, kdo by mi udělal takový vzhled blogu, že tam bude Dracula, Fantom Opery i Bídníci a bude to k sobě nějak hezky barevně ladit, budu samozřejmě nadšená, ale zatím jsem žádného takového experta nenašla, takže je zde jen Daniel Hůlka.
Ptáte-li se na další kapitolu Svobodného, kterého jsem už zmiňovala v některém z minulých článků, bohužel vám musím oznámit, že se stále v té povídce nemohu hnout, ať dělám, co dělám... Ale znáte mě, já vám to vynahradím... :)

Silent Hill (2006)

17. března 2013 v 18:43 | ChristinaD |  Co si myslím o...
Ahoj,
jsem tu s další recenzí. Původně jsem chtěla přidat kapitolu Svobodného, dokonce už mám napsaný perex (docela dlouhý), ale nemůžu se dokopat k tomu, abych napsala tu kapitolu. Zatím vám mohu říci jen to, že bude o Erikově matce.

Přináším vám recenzi na horor, jehož první díl vznikl v roce 2006 a byl, ač se to nezdá, vytvořen podle počítačové hry. Her s názvem Silent Hill je několik dílů a já nehrála ani jeden, protože tenhle typ her moc nemusím. Filmy jsou dva a oba jsou udělané perfektně, i když se od hry samozřejmě v jistých ohledech liší.

Kat Jan Mydlář ve službách císařů

16. března 2013 v 11:01 | ChristinaD |  Co si myslím o...
Ahoj,
někteří věrné mému blogu si možná vzpomenou, že jsem sem kdysi dávala recenzi na první díl trilogie Kronika katů Mydlářů. Ten díl se jmenoval Meč magistra medicíny a my už víme, že Jan Mydlář vystudoval na Karlově univerzitě lékařství a stal se magistrem medicíny, předtím, než ho nešťastná láska k Dorotce z Chrudimi uvrhla do řemesla katovského.
První článek o této trilogie jsem ukončila tím, že se blížila svatba s Bětuškou ze Slaného a Janova milenka, Žofie, opouští pražskou katovnu. Co se stalo dál?

Muzikál se vrací

13. března 2013 v 19:07 | ChristinaD |  Kat Mydlář
Ahoj,
po tom, co skončila první éra muzikálu Michala Davida Kat Mydlář, dlouho se dohadovalo, zda se Daniel Hůlka vůbec do role kata vrátí. Podle všeho nebyl s provedením muzikálu spokojen. Nyní je však jasné, že Dan v muzikálu opět jako Jan Mydlář bude. Nejsou ještě známé termíny představení, ale Kat Mydlář se vrací do Prahy. Pravděpodobně se bude opět hrát v divadle Goja, kde jsme mohli vidět i Les Misérables, kde si opět zahrál Daniel Hůlka, ovšem jako Javert.
A zde je krátký sestřih z muzikálu Kat Mydlář...


Kat Jan Mydlář

13. března 2013 v 17:49 | ChristinaD |  Co si myslím o...
Ahoj,
není to poprvé, co se na tomto blogu zmiňuji o Janu Mydláři, staroměstském katovi, který se narodil kolem roku 1582 v Chrudimi a zemřel v roce 1664 v Praze. O Janovi je toho známo poměrně dost, ale přesto je stále jeho život opředen tajemstvím.
Každý, kdo se zajímá o českou historii, by měl o Janu Mydláři alespoň jednou slyšet. Jedná se o legendu a historicky ověřenou osobu, která vystudovala lékařskou fakultu, ale nešťastná láska ho učinila mistrem popravčím...

Na konci světa - Prolog

11. března 2013 v 21:55 | ChristinaD |  Povídky a jiná tvorba
Ahoj,
je zde prolog k mé nové fantasy povídce, která se jmenuje Na konci světa. Nebudu vám moc prozrazovat, o čem to je, ale jedno řeknu:
Dva lidé kteří se nenávidí jsou donuceni se zamilovat jeden do druhého, aby dokázali přežít.



Cestující (2008)

11. března 2013 v 21:07 | ChristinaD |  Co si myslím o...
Ahoj,
moc často nedělám recence na nějaké filmy, ale když už, tak to musí mít nějaký pádný důvod. Proto asi každého, kdo mne zná, překvapí, proč dělám recenzi na film, u kterého pádný důvod nemám... Je to totiž důvod zcela prostý.
Ve filmu s názvem Cestující si totiž mimo jiné zahrál Patrick Wilson, který ve Fantomovi Opery z roku 2004 ztvárnil Raoula de Chagny. Nutno říci, že se mi v tomto filmu zamlouvá Patrick mnohem víc. Snad je to díky krátkým vlasům, už nemá ten účes, který vypadá, jako by si vikomt de Chagny česal vlasy vodou.



Svobodný v Zemi strachu - Ve tmě

11. března 2013 v 17:06 | ChristinaD |  Svobodný v Zemi strachu
Ahoj,
samozřejmě je tu další kapitolka Svobodného. Původně neměla být hned zase dnes, ale Muffy mne prosila a je to má kamarádka, takže jdu vymýšlet kapitolku... A házím ji sem.
Co se stane?
Erik od první chvíle věděl, že u rodiny malé Sussanne nemůže zůstat, ale loučení s hodnými lidmi mu nikdy příliš nešlo, odejde proto tajně. Dokáže přežít v neznámém světě?

Zapomeňte na mě

Svatební pochod nebo rekviem?

10. března 2013 v 21:03 | ChristinaD |  Povídky a jiná tvorba
Ahoj,
jsem nemocná, takže jak jinak se odreagovat od závratí, protáčení žaludku a bolestí hlavy, než přispíváním na svůj blog, na který jsem tak dlouho kašlala? :)
Jsem tady dnes s dalším článkem, tentokrát s básní. Jak jinak, než na téma Fantom Opery. Snad se vám bude líbit...

Svobodný v Zemi strachu - Panenka pro panenku

10. března 2013 v 19:46 | ChristinaD |  Svobodný v Zemi strachu
Ahoj,
dobře si bohužel uvědomuji, že jsem dlouho nenapsala žádnou kapitolu Svobodného, ale protože mi tato povídka o Erikovi neskutečně chybí, rozhodla jsem se psát dál. Kdo si ještě pamatuje, v poslední kapitole jsme zanechali Erika u malé dívky, která prodávala květiny. Její rodina připravila chlapci v masce jídlo i nocleh a Erik se vysílen útěkem z lodi a nepříjemným ponocováním na pláži dlouho neostýchal, najedl se a šel spát. Předtím si ale nezapomněl zapsat do svého provizorního deníku, kterému se svěřil, jak moc se mu stýská po matce, třebaže ho nenáviděla. Co se s naším malým hrdinou stane dál?
Uvidíme...

První otázky • Dětská láska • Zručné ruce

Ange avec le nom Eric - Prologue

10. března 2013 v 14:49 | ChristinaD |  Povídky a jiná tvorba
Ahoj,
je zde prolog k mé povídce Ange avec le nom Eric. Scéna z filmu z roku 2004 a odjezd Christiny a Raoula. Snad se vám bude příběh alespoň trochu líbit. Budu ráda za každý názor, každý komentář, každého čtenáře. Čtěte a hodnoťte, přispívejte svými nápady. Budu jen ráda...
Ch.


Deprese (téma týdne)

9. března 2013 v 22:18 | ChristinaD
Ahoj,
téma týdne je deprese a protože sama dobře vím, jaké to je, propadnout depresi, rozhodla jsem se, že článek na toto téma napíšu.
Mé deprese byly jeden čas opravdu hrozné a jak jsem se zmiňovala ve starším článku na svém blogu, cítila jsem se dokonce tak bídně, že jsem chtěla i spáchat sebevraždu. Díky tomu, že jsem se o to opravdu pokusila, jsem skončila na psychiatrické klinice a dosud beru antidepresiva, aby byla alespoň částeční jistota, že nezkusím podobnou akci znovu.
Vím, že tohle už jsem na svém blogu psala, ale seznámím vás (kvůli tématu článku) s touto zkušeností znovu. Vše začalo tím, že můj otec je silný cholerik, často propadá nevídanému vzteku, ve kterém mne dokáže i zbít. Když mu lékaři našli podezření na nádor na mozku, jeho psychický stav se ještě zhoršil a já o něj měla strach. Protože jsem měla otce neustále v hlavě před očima, nedokázala jsem se soustředit vůbec na nic jiného, ani na školu, ale hodně se mi zhoršil školní prospěch. Když mi hrozila nedostatečná ze tří předmětů, věděla jsem, že by bylo doma velké peklo - a další takové velké rozčílení by mého otce mohlo zabít.
Věděla jsem, že jestli si mám vybrat, zda zemřu já, nebo můj táta, raději to budu já. Nesnesla bych pomyšlení, že můj otec, kterého nade vše miluji, umře mojí vinou...
A tak jsem se rozhodla. Věděla jsem, že až přijdu domů, rodiče budou pryč a já si budu moci vzít nějaké prášky. Hodně moc prášků. Předávkuji se. Udělala jsem ale to, že jsem se se svým plánem svěřila kamarádce, které jsem řekla, aby předala dopis, který jsem napsala, mému příteli. Stálo v něm, že on za moji smrt nemůže, že si to nemá vyčítat.
Tak se vyděsila, že to řekla naší třídní učitelce. Vše se řešilo se školní psycholožkou, ale ta na to nestačila a tak zavolali do nemocnice psychiatrovi...