Noc prosáklá krví

29. března 2013 v 18:20 | ChristinaD |  Povídky a jiná tvorba
Ahoj,
jsem tady s krátkou povídkou na slavné téma - upíři. V dnešní době se na ně hodně zaměřuje, ať již v seriálové, filmové či knižní tvorbě. Já osobně jsem se o ně kdysi zajímala hodně, dnes mám ráda už jen Drákulu. Dívám se sice pravidelně i na Upíří deníky, kterých jsem velký fanoušek, ale buďme upřímní - to už nejsou upíři. Četli jste Drákulu od Brama Stokera? Četli jste Upíří deníky od L. J. Smithové?
Povězte - kolik se toho shoduje? Pijí krev, zabije je slunce... Ano, ale to je všechno. Upíři v dnešní době jsou romantická stvoření, která se povětšinou zamilují do člověka (viz. Stmívání nebo Upíří deníky). Ne, že by se Drákula nezamiloval do Míny, či v muzikálu do Sandry, ale... Tohle už je prostě něco jiného.
Má povídka je o upírce, která využije maškarní ples k tomu, aby se nakrmila...


Vešla do sálu. Kadeře světlých vlasů jí splývaly přes ramena na její ňadra. Oděna byla mladá žena prostě. Černé šaty, dlouhé ke kotníkům, zdobené v dekoltu zářivými rubíny. Bledé hrdlo bylo těsně objaté tmavým náhrdelníkem s rudým přívěškem ve tvaru slzy. Karmínově rudýma očima se rozhlédla po tanečnících. Byli mezi nimi muži i ženy. Prošla mezi nimi, elegantně a dráždivě zároveň. Usedla ke stolu a od obcházejícího číšníka si objednala sklenici vína. Do bledé tváře jí viděti nebylo, měla ji ukrytou pod tmavou škraboškou s pery. Růže ve světlých vlasech byla černá jako uhel. Ladila s jejími šaty.
Hodiny odbíjely půlnoc. Dívala se na mladé tanečníky a vybírala si svoji oběť. Cítila ve vzduchu tvrdý alkohol. Jejich krev bude hořká. Pomalu začínala ztrácet zájem. Zvedla se, sametový plášť se vlivem toho pohybu zavlnil. Chtěla odejít. Stráví další noc hladověním, nebo si uloví někoho ve městě. Ve dveřích se střetla s tmavovlasým mladíkem. Oděn v černém obleku, který ladil s jeho snědší pletí, přitahoval ji. Pozoroval ji nevinnýma očima mladíka. V těch očích však byla touha. Zaujala ho v první vteřině a on ji chtěl.
Snad bude jeho první milenka, ale jemu to nevadilo. Pokud nevěřil na lásku na první pohled, musel v této chvíli téměř okamžitě změnit názor. Srdce se mu rozbušilo jako zvon. Zvuk rychle proudící čisté krve v jeho žilách způsoboval, že se jí za krvavě rudými rty špičáky prodloužily a zostřily. Její oči zlačněly, člověk však nepostřehl ani jejich temně rudou barvu, natož tuto drobnou pohnutku. Kdyby tu nebylo tolik lidí, mladík by již nedýchal.
Stála a jen se na něj dívala, neříkala nic, ale doufala, že se jí podaří odlákat ho mimo dav. Uklonil se před ní, jakmile byl schopen, po prvním pohledu na ni, alespoň tohoto drobného pohybu. Požádal ji o tanec a ona přijala. Odešel s ní do středu sálu a pomalu s ní tančil valčík. Zlatá ručička hodin se každou vteřinu nepatrně pohnula kupředu. Čas ubíhal. Noc pokračovala, stejně jako život kolem těch dvou.
Stáli v parku, líbali se, něžně a divoce zároveň. Svlékl si sako a ona mu nebránila, ani když jí začal stahovat její černé šaty. Světlé vlasy jí spadaly do tváře, odhodila je rukou, vášnivě políbila mladíka na teplé rty a svlékala mu kalhoty, zatímco i on pokračoval ve svlékání jejích svršků. Její šaty se jí po štíhlém těle svezly na zem, svlékla mu košili a upustila ji ke kalhotám, nechala ho, aby se jí dotýkal, hladil ji po bocích, líbal ji na krku. Polibky mu oplácela, hladila ho bledými dlaněmi po vnitřní straně stehen. Věděla přesně, co od něj chce, i když on o tom neměl ani potuchy. Nevadilo jí to.
Položil ji něžně do trávy, svými rty laskal její ňadra. Měl zavřené oči, ona ty své měla do široka otevřené. Dívala se na něj a usmívala se. On, nešťastník, neměl ani potuchy o tom, že brzy zahyne.
Přitáhla jeho tvář k sobě a usmála se na něj, vášnivě ho políbila na rty. Přitiskla ho k sobě, pevně, aby se nemohl vykroutit… a potom se zakousla do jeho rtů, sála z nich, aby nemohl křičet. Jeho oči, rozšířené bolestí a strachem, se otevřely. Snažil se dostat z jejího nelidsky pevného sevření, ale ona věděla, co dělat, aby se mu to nepovedlo.
Jeho tmavá krev stékala po její bílé bradě. Zlatá ručička hodin se každou vteřinu nepatrně pohnula kupředu. Noc pokračovala, stejně jako život kolem těch dvou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 29. března 2013 v 20:23 | Reagovat

Co se týče upírů, věčná pravda. Pan Stocker se v hrobě otáčí. A jeho Dracula taky. :D
Řekla bych, že co se týče Míny, Dracula ji nemiloval. Prostě ji chtěl ovládnou a dostat se přes ni k ostatním - a třeba i zabít...

Povídka hezká, temná, to občas přijde čtenáři k chuti :D Možná bych nepoužívala archaismy, působí to trošku nepřirozeně... Škoda toho mladíka, myslím, že by se mi docela líbil :D

2 Katarina Katarina | 30. března 2013 v 20:46 | Reagovat

Souhlasím s tebou. Jelikož v upířích deníkách je to děsná romantika. Ale Dracula to je prostě legenda, to mi nikdo nevymluví. A je mi líto toho kluka. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama