Duben 2013

Kéž by jednou o mne stál! - 4. kapitola

30. dubna 2013 v 15:11 | ChristinaD |  Kéž by jednou o mne stál
Ahoj,
jsem zde se čtvrtou kapitolou povídky Kéž by zítra o mne stál! a v této kapitole se podíváme do krčmy. Pomalu se blíží barikády.
Jistě jste si všimli, že v perex obrázku máme dnes Enjolrase. Proč? Po přečtení kapitoly už nebudou žádné pochybnosti... Spolu s Eponine má totiž v této kapitole hlavní roli právě on...


Layout Les Mis

30. dubna 2013 v 14:11 | ChristinaD |  Povídky a jiná tvorba
Ahoj,
trochu jsem si hrála s grafikou a vyrobila světlounký layout na téma Les Miserables. Na layoutu se vyskytuje Eponine, Marius, Enjolras a někteří další přátelé Abecedy. Myslíte si, že se mi to povedlo?


Mimochodem... dnes jsem napsala žádost o autogram Russellu Crowovi a včera jsem napsala formou e-mailu české zpěvačce a divadelní herečce Kamile Nývltové (Aida, Drákula, Kleopatra, atd.). Myslíte si, že mi někdo z nich pošle fotografii? :) Nedávno byla odeslána také žádost Samanthe Barks...

Hostitel

29. dubna 2013 v 13:57 | ChristinaD |  Co si myslím o...
Ahoj,
jsem tady s recenzí na relativně nový film s názvem Hostitel, natočený podle stejnojmenné knihy Stephenie Meyerové, která mimo tento román napsala také čtyřdílný román Stmívání (k němu také napsala novelu, přesněji ke třetímu dílu, která dostala název Krátký druhý život Bree Tannerové, o kterém se traduje, že by rovněž měl být zfilmován... přesto že již nejsem fanoušek Twilight, zpracování této krátké knihy by mne jistě zajímalo, už jen proto, že se mi tato novela četla nejlépe ze všech knih od Meyerové a Bree Tanner patřila i v Zatmění mezi mé nejoblíbenější postavy). Tato recenze, ale nebude o Stmívání, takže bych se pomalu ale jistě přesunula k dobrodružnému fantasy filmu Hostitel...

Proč mám ráda Eponine

29. dubna 2013 v 9:40 | ChristinaD |  Jiné kecy
Ahoj!
Rozhodla jsem se napsat článek, díky kterému poznáte, proč mám vlastně tak ráda Eponine (přesněji Eponine z filmu z roku 2012, protože ostatní její zpracování už tolik nemusím... rozhodně se tedy zmíním o ztvárnění Eponine z roku 2000...



Eponine a Marius - video

28. dubna 2013 v 23:35 | ChristinaD |  Povídky a jiná tvorba
Ahoj,
rozhodla jsem se vytvořit krátké video s Eponine a Mariem, doprovázené skladbou On My Own. Dle mého to není nic moc, ale vám se to možná bude líbit... :) Protože člověk je sám k sobě vždy kritický... :)
Budu ráda za každý názor... :)


Alvin a Chipmunkové

28. dubna 2013 v 19:38 | ChristinaD |  Co si myslím o...
Ahoj,
dnes jsem se rozhodla, že napíši další menší recenzi, tentokrát na komedii Alvin a Chipmunkové 1. Tenhle film mne totiž vždy zaručeně rozesměje a je to fajn lék na špatnou náladu - jen je to potom trochu smutné, protože... no, prozrazovat se mi to nechce.



Kéž by jednou o mne stál! - 3. kapitola

25. dubna 2013 v 19:58 | ChristinaD |  Kéž by jednou o mne stál
Ahoj,
vítám vás nyní už v pořadí třetí kapitole povídky Kéž by jednou o mne stál!. V této kapitole se setkáme rovnou se třemi hlavními postavami z příběhu - a také zde bude zmíněna Eponina sestra Azelma, o které se děvčata zmiňovala v komentářích... :)
Závěr této kapitoly více méně známe z filmu. Všímavější si už možná uvědomili, že scéna z první kapitoly rovněž ve filmu byla. Tato povídka bude vlastně o příběhu Eponine a jejich vzpomínkách - po dobu, než zemře na střelná zranění v Mariově náruči.

Proč jsem zapomněla na Erika aneb Jak se stalo, že Bídníci nahradili Anděla Hudby

25. dubna 2013 v 18:29 | ChristinaD |  Jiné kecy
Ahoj,
je šílené, že až dnes jsem si uvědomila, že tu mám povídku o Erikovi, na kterou jsem úplně, ale úplně zapomněla. Je to povídka s názvem Svobodný v Zemi strachu a uvědomila jsem si, že mi ta povídka opravdu chybí. Bohužel, vůbec nevím, kdy se k ní vrátím, protože v listopadu roku 2012 se stala zdánlivě obyčejná věc - byla jsem v divadle na Bídnících. Je už je u mne zvykem, něco, do čeho jsem blázen, mě nejdříve vůbec nezajímá. Tohle mé "poprvé" bylo ve druháku, když jsme brali v literatuře milého pána jménem Victor Hugo. Napsal mimo jiné již zmíněné Bídníky a tatínek se rozhodl, že mi pomůže si látku lépe zapamatovat - tím, že mi pustí jednu z filmových verzí, kterou máme doma.
Bídníci mne nezaujali - ani náhodou. Bylo to na mne moc dlouhé a nudné a... a... Já nevím, co ještě, prostě jsem to považovala za šílenou hloupost. Přesto jsem ale ze zkoušení na Victora Huga dostala za jedna. Pochopte, pak už mi přišlo úplně zbytečné, chtít si to zapamatovat ještě lépe!
Když se pomalu ale jistě blížily mé osmnácté narozeniny, všichni již věděli, že mé srdíčko patří (alespoň ze své velké části) českému zpěváku Danielu Hůlkovi. Věděli tedy, že nejlepší dárek by pro mne bylo představení, kde by vystupoval on. Hledali, hledali. Začínali mít strach, že plán je zmařen, když jediný muzikál, který momentálně hráli, byli Bídníci. Říkali, že to asi odložíme, až budou hrát Drákulu, ale já řekla NE. Hraje tam Dan, hraje jakéhosi Javerta. Dan! To je vše, co potřebuji vědět. Babičko, strýčku, já chci na Bídníky.
Říkali, že mě to bude nudit, říkali, že to nebude žádný pěkný dárek, ale já si stála za svým. Jak by něco, kde je Dan, mohl být "nepěkný" dárek? Co se nestalo! Daniel Hůlka ten večer není v Praze, nebylo mu dobře, musí ke svému lékaři v Jevanech! Daniel Hůlka nevystoupí jako Javert! Myslela jsem, že budu plakat, ale lístky již byly koupené a babička mi říkala, že to bez něj zkrátka a jasně musím nějak přežít.

Vešli jsme do divadla, já podle svého zvyku začala škemrat o program (za 200,-Kč, samozřejmě) a také o DVD Bídníci, to už mi ale nevyšlo - zaprvé proto, že už by to fakt bylo moc drahé a zadruhé proto, že ani nevím, jestli se mi to bude líbit. Odešli jsme do sálu a na křeslech, která byla mimochodem tak vysoko, že to chvílemi vypadalo, že to má babička, které bolí kolena, v půli cesty do naší 11. řady vzdá a řekne: "Verunko, jedeme domů", jsme očekávaly začátek představení.
Rozhrnula se opona a první, co jsme slyšely, byla samozřejmě úchvatná skladba Look Down. Ta se mi zalíbila a pak už jsem sledovala, téměř jsem ani nedýchala.
Záhy jsem zjistila, že Bídníci nepotřebují Daniela Hůlku, aby byli excelentní a já shledala, že jsem se zamilovala. Nejvíce se mi na divadle líbila (a to bezkonkurenčně) skladba Byl déšť a kytky můžou kvést, kterou jsem si ihned po návratu z Prahy do Plzně našla na YouTube a dala do mobilu. Teď už ji umím nazpaměť (a to jak part Eponin, tak Mariův) a nedám na ni dopustit.

No, nutno říci, že zvláště po tom, co ještě přišel do kin film (není zvláštní, že vždy, když objevím něco úžasného, hrne se to kolem mně? Když jsem viděla FO, za týden prodávali s časopisem Blesk to DVD... jakoby náhodou!), nedokázala jsem už myslet téměř na nic jiného, než na Bídníky.
Postupně jsem začala zapomínat na Fantoma a svoji povídku o něm - a tu je jádro problému.

Chci se vás zeptat, zda si vůbec přejete, abych ve Svobodném pokračovala, či jestli se vám více zamlouvá má bídníkovská tvorba... :) Prosím o vás názor! :)

Kéž by jednou o mne stál! - 2. kapitola

25. dubna 2013 v 7:55 | ChristinaD |  Kéž by jednou o mne stál
Ahoj,
ve druhé kapitole povídky Kéž by jednou o mne stál! Jsem se rozhodla vyzkoušet návrat do minulosti, který mi navrhla Zuzka S., poslední dobou velice věrná návštěvnice mého skromného blogu.
V minulosti se setkáme také s malou Cosettkou (proto bude pro každou vzpomínkovou kapitolu v perex obrázku Cosette, zatímco pro klasické kapitoly z "přítomnosti" již známý perex s Eponine a Mariem) a uvidíme, že Eponine k ní není tak bezcitná, jak to může zdánlivě vypadat... :)

Samantha Barks v I´D Do Anything

25. dubna 2013 v 6:55 | ChristinaD |  Jiné kecy
Ahoj,
je tomu pár minut, co jsem našla na YouTube několik videí z BBC TV série I´D Do Anything. A znáte mne, že by mne to asi tak nezaujalo, kdyby tam nebyla Samantha - vždyť jsem to také našla, když jsem si do vyhledávače zadala její jméno! :) Nejen, že spolu s Rachel zazpívala Samantha slavnou skladbu Memory z muzikálu Cats, a to přímo před samotným A. L. Webberem, který plakal, ale zazpívala si sólové také například When You Believe a Defying Gravity. Sklabu z Koček přidávám ke článku.



Osobně jsem nadšena zpěvem obou dívek a jejich hlasy mne dostávají do kolen. I když moc ráda zpívám a vytrvale si sháním učitele, pod jehož vedení se snad budu jen zlepšovat, řekla bych, že hvězdy nikdy nepřekonám... I kdybych mezi ně jednoho dne třeba i sama patřila...
A ano, ty šaty (zvlášť ty modré, které má Sam) jsou překrásné! :))

Kéž by jednou o mne stál! - 1. kapitola

24. dubna 2013 v 20:22 | ChristinaD |  Kéž by jednou o mne stál
Ahoj,
přináším vám krátkou první kapitolu své fanfiction povídky na téma Les Misérables - Bídníci, přesněji na téma vztahu mezi Eponine a Mariem...

První kapitola je menší úvod.


Může to tak být?

24. dubna 2013 v 19:34 | ChristinaD |  Co si myslím o...
Ahoj,
mám pro vás zajímavé téma na zamyšlení. Právě jsem shlédla (již po několikáté) hororový filmový snímek Nezvratný osud.
Dnes to ale nebude recenze, co se chystám psát...
Čtěte a dozvíte se...


V jiném světě budeme spolu - báseň

23. dubna 2013 v 21:13 | ChristinaD |  Povídky a jiná tvorba
Ahoj,
ti, co mě dobře znají, ví, že od shlédnutí Les Miserables z roku 2012 jsem velký fanoušek Eponiny Thenardiere, takže asi nikoho nepřekvapí, že jsem se na téma její nešťastné lásky k Mariovi Pontmercymu rozhodla něco napsat... :) Ne, že by byl Marius zrovna láska mého srdce (ovšem, opět ti, co mě znají, ví, že mnohem radši mám policejního inspektora Javerta), ale to neznamená, že ho nepřeji Eponine - ani byste nevěřili, jak mě, alespoň tedy ve filmu, naštval.
Omlouvám se všem fanouškům Maria (hlavně mé velice dobré kamarádce Lucii), ale vážně, Marius je hajzl... :) Prakticky je to fajn člověk, neříkám, ale jak se choval ve filmu k Eponine... Musíte přeci všichni uznat, že to bylo hnusné... :) Nejdříve ji zahrnuje ironií, potom ji využívá, aby díky ní získal adresu Cosettina domu, takže v následující scéně se objevuje typicky dětská věta "teď jsi má kamarádka" a když se Marius setká s Cosettou, odchází a na chudáka Eponinu se ani nepodívá. Opět je pro něj pouhým stínem, protože to, co po ní chtěl, už přeci udělala...
A když Eponine umírá na barikádách, on ji drží v náruči a nechá si od ní vyznat lásku... a co víc, na divadelních prknech v Praze dokonce Marius zapěl: "Jsi jedna z mála těch, o něž jsem stál..." Nepovídej, Marie! Na to ti vážně neskočím!

Kresba - Javert

23. dubna 2013 v 18:00 | ChristinaD |  Povídky a jiná tvorba
Ahoj,
rozhodla jsem se včera večer nakreslit moji oblíbenou mužskou postavu z příběhu Victora Huga - Bídníci. Jako předloha mi posloužil jeho představitel z roku 2012, Russell Crowe, kterého můžete vidět také na layoutu (za ten bych ráda poděkovala Lence), ale není si úplně podobný.
Táta mi říká, že ho nikdy nedokážu nakreslit tak tvrdého, jako je - protože v každém obrázku je kousek z autora a já prostě tak tvrdá být neumím, proto takhle tvrdý nemůže být ani můj Javert.


Cosette´s Fate

22. dubna 2013 v 20:22 | ChristinaD |  Co si myslím o...
Ahoj,
před pár dny jsem náhodou objevila chytlavou počítačovou adventuru s velice zajímavým názvem: "Cosettin osud". Říkala jsem si, že to asi bude mít něco společného s Bídníky... A nepletla jsem se! :)
Ve hře hrajeme za Cosettku... A hra má dvě části - v jedné jsme dítě a ve druhé již dospělá slečna - a tři lokace.

Žena s prázdnýma očima - 1. kapitola - Povolení Bena Bransona

17. dubna 2013 v 20:05 | ChristinaD |  Povídky a jiná tvorba
Ahoj,
ráda bych vás přivítala u první kapitoly (dá-li pánbůh, detektivní) povídky s názvem Žena s prázdnýma očima. Jedná se pouze o provizorní název, není ještě oficiální. Možná ho později změním, ale na blogu budu samozřejmě tuto povídku přidávat stále pod tímto názvem, abyste v tom neměli zmatek.
V první kapitoly uvidíme zavražděnou Kristinu.



Ztraceni (2004)

14. dubna 2013 v 20:50 | ChristinaD |  Co si myslím o...
Ahoj,
v minulém článku jsem vám slíbila recenzi na nejslavnější seriál naší doby, na seriál Ztraceni. Pilotní díl šestisériového fenoménu o 46 trosečnících na pustém ostrově plném záhad měl v USA premiéru 22. září 2004, u nás o dva roky později, 3. září 2006.



Šepot (2007)

14. dubna 2013 v 15:26 | ChristinaD |  Co si myslím o...
Ahoj,
vítám vás u další recenze, tentokrát na psychologický hororový film Šepot, který byl natočen v roce 2007. Jednu z hlavních rolí v tomto filmu hraje Josh Holloway, kterého můžete znát ze seriálu Ztraceni, kde hrál Jamese "Sawyera" Forda.
Když už mluvím o Ztracených, můžu vám zcela jistě slíbit, že se tu na ně v nejbližší době recenze objeví, protože Ztraceni jsou označeni jako nejslavnější a nejoriginálnější seriál své doby. Dnes ale chci psát o Šepotu, tak se k němu pojďme vrátit.

Kresba - Sawyer

14. dubna 2013 v 10:55 | ChristinaD |  Povídky a jiná tvorba
Ahoj,
jako fanynka Lost, rozhodla jsem se nakreslit postavu moji nejoblíbenější - Sawyera.
Snad se líbí.. Budu ráda za každý názor.
Přijímám i kritiku.